úterý 23. února 2016

Vlakem po Barmě

Vlaky v Barmě jsou opravdu zážitkový dopravní prostředek. Komu se však dělá špatně při jízdě v autě či v autobusu, tak ho nelze bohužel doporučit.
Vagóny vypadající jako z doby anglické koloniální éry, na kolejích totiž provádějí neuvěřitelné věci. Poskakují a kývají se každý jiným směrem, protože koleje mají tvar vlnícího se hada, všechno skřípe a vrzá, sedačky v Upper class se sklápějí a otáčejí jak se jim chce, takže někdy i zatoužíte po tvrdé dřevěné lavici v Ordinary class. Procházet z vagónu do vagónu chce trochu odvahy a vykonat potřebu na toaletě bez nehody, je zkouška koordinace celého těla. To vše platí i pro jízdu lehátkovým vozem. Člověk se často ocitá i několik centimetrů nad lůžkem, ale světe div se, i takto se dá usnout.

Central station Yangon

Ale žádný strach. Průměrná cestovní rychlost vlaku je pouhých 20 km v hodině, což je ta správná rychlost na to, aby mohli otevřenými okny volně proletovat motýli a hlavně je pořád na co koukat a co, nebo koho pozorovat.
Projíždíte totiž často v těsné blízkosti obydlí (příbytků bez oken a dveří) a tak se podíváte i do soukromí lidí zde žijících.
Na zastávkách a nástupištích jsou mnohdy tržnice, kde bývá zboží rozloženo i přímo v kolejišti. Vagónem procházejí prodejci s jídlem, pitím a pro domorodce s nezbytným betelem.




Circle line Yangon





Ve vlaku to prostě žije a okolní dění podél trati a na perónech vás pohltí tak, že desetihodinová cesta je nakonec pohodlnější, než být nacpaní v autobuse, který mnohdy není zase o tolik rychlejší a ještě musíte celou cestu poslouchat vytrubování klaksonu nejen vašeho autobusu, ale i všech ostatních dopravních prostředků pohybujících se na silnici. A v neposlední řadě je cesta vlakem o dost finančně výhodnější.

Pokud se člověk vydá vlakem přes hory, například k jezeru Inle, projíždí i nádhernou krajinou, kde výhled neruší ani množství elektrických sloupů a drátů a není narušena ani propletencem silnic a dálnic. Jediné dopravní prostředky v okolí jsou většinou povozy tažené volky.





Goteik viadukt



Vlak míjí spousty stůp, pagod, chrámů a soch Budhů v různých stupních zachovalosti, což je pro Barmu typické.




Ten kdo si z časových důvodů nemůže tento cestovní "luxus" dovolit, může vyzkoušet alespoň tříhodinovou okružní jízdu v Yangonu po místní Circle line.

Nicméně i železnice se začíná rekonstruovat a jestli se bude postupovat takovým tempem jako v ostatních odvětvích, nebude na tomto článku za pár let nic pravdivého.

Žádné komentáře:

Okomentovat